Systém souřadnic určuje norma ČSN ISO 841 „Terminologie os a pohybů“ podle níž se používá pravotočivý, pravoúhlý systém s osami X, Y a Z (otáčivé pohyby, jejichž osy jsou rovnoběžné s osami X, Y, Z se označují jako A, B, C).
Dále platí, že osa Z je rovnoběžná s osou pracovního vřetena, přičemž kladný smysl probíhá od obrobku k nástroji.
Osa X je hlavní osou v rovině upínám obrobku a její kladný smysl směřuje opět od obrobku k nástroji (platí pro soustruhy).
Každý bod je potom určen pomocí hodnot svých souřadnic (určování bodu v rovině vyžaduje stanovení dvouosé – (např. X333, Y222); určování bodu v prostoru vyžaduje stanovení tříosé – (např. X100, Y200, Z300).
Hodnoty se mohou vyskytovat i v záporném poli souřadnic a potom se zapisují vždy se záporným znaménkem (např. X – 200), kladné znaménko se psát nemusí. Desetinné hodnoty se zapisují při zápisu do CNC řízení s desetinnou tečkou
(např. Y200.345).
ŘS pro CNC obráběcí stroje používají dva typy souřadnicových systémů:
- Kartézský souřadnicový systém: sestává se z os, navzájem na sebe kolmých, na kterých je číselná hodnota nanesena v určitém měřítku. V tomto souřadném systému je poloha každého bodu jednoznačně určena pomocí souřadnic v jednotlivých osách.
- Jeho použití je při:
- absolutním programování – systém je vložen do nulového bodu
obrobku W - přírůstkovém (inkrementálním; relativním) programování – systém je vložen na špičku ostří nástroje, jde-li o soustružení; nebo do průsečíku osy rotace nástroje a jeho čela, jde-li o frézování.
- Polární souřadnicový systém: používá se např. u obrobků s více úhlovými rozměry (např. otvory umístěné na kružnici, obrábění vačky apod.).
CNC frézky:
pracovní vřeteno je nosičem pracovního nástroje. Frézky CNC používají osy X a Y v rovině stolu (osa X leží zásadně rovnoběžně s upínací plochou obrobku, osa Y je kolmá na osy X a Z), osa Z je osa rotace vřetena s nástrojem; opět pohyb v kladném smyslu znamená pohyb směrem od materiálu.
Tab. 1. Souřadnicový systém
| Souřadnicový systém | ||||
| základní – posuvové osy | X | Y | Z | |
| rotační osy | A | B | C | pokud konstrukce stroje umožňuje provádět přídavné rotační pohyby v osách, jsou tyto označeny jako A, B, C (např. u frézky, která používá přídavné rotační nástroje, je využita „osa“ A pro nastavení polohy obrobku vůči nástroji nebo třeba u soustruhu, který používá přídavné rotační nástroje, je využita „osa“ C pro nastavení polohy obrobku vůči nástroji). |
| doplňkové osy | I | J | K | parametry interpolace (vesměs vyjadřují určení středu poloměru oblouku na obrobku) |
| sekundární doplňkové osy | U | V | W | |
| terciární doplňkové osy | P | Q | R | |
